Město Plzeň uctilo památku „tatínka“ Hurvínka, řezbáře a loutkáře Gustava Noska
Dnes si připomínáme 139 let od narození Gustava Noska (15. 7. 1887 Plzeň - 1. 2. 1974 Cheb), výjimečného řezbáře, loutkáře a významného tvůrce českého loutkového divadla. Plzeňský rodák se nesmazatelně zapsal do historie české kultury jako autor podoby Hurvínka i tvůrce stovek dalších loutek, které dodnes patří k pokladům českého divadelnictví.
„V letošním roce slavíme 100 let od vzniku legendární loutky Hurvínka. Dnes si připomínáme narození umělce Gustava Noska, na něhož je Plzeň právem hrdá. Jeho talent, řemeslná zručnost a tvůrčí fantazie daly světu více než šest stovek loutek, z nichž mezi nejznámější patří legendární loutka Hurvínka či loutky Máničky či Žeryka. Dnešní den je tak nejen připomínkou významného umělce, ale také poctou uměleckému řemeslu, trpělivosti a talentu. Jeho příběh ukazuje, že za každou slavnou postavou stojí člověk, jehož jméno možná nezní tak často, ale jehož práce přetrvává celé generace,“ uvedla Mgr. Eliška Bartáková, radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče.
Narodil se 15. července 1887 v Plzni do známé řezbářské rodiny Nosků. Z té pocházel i jeho strýc Karel Nosek (1851-1933), spolupracovník Josefa Skupy a Loutkového divadla Feriálních osad. Gustav Nosek tak dostal do vínku nejen řemeslnou zručnost, ale i celoživotní vztah ke dřevu a loutkářství. Po vyučení u plzeňského řezbáře Brože odešel na zkušenou do zahraničí. V bavorském Augsburgu působil dokonce jako loutkoherec, což mu přineslo cenné zkušenosti, které později zúročil ve své tvorbě. Po návratu pracoval jako modelář ve Škodových závodech, ale stále více jej přitahoval svět divadla.
Osudovým se mu stalo setkání s Josefem Skupou a plzeňským Loutkovým divadlem Feriálních osad. Zde se Gustav Nosek stal nejen řezbářem, ale také vodičem loutek, jevištním technikem a vynálezcem nových konstrukčních řešení. Jeho loutky byly lehčí, pohyblivější a výrazově bohatší než většina tehdejší tvorby. Dokázal spojit mistrovské řemeslo s hlubokým porozuměním divadelnímu výrazu. V Loutkovém divadle Feriálních osad byl jednou z ‚hvězd‘ Spejbl, jehož duchovním otcem byl Josef Skupa a autorem Gustavův strýc Karel Nosek. Gustav pak stvořil Spejblova synka Hurvínka. Právě zde se projevilo novátorství Gustava Noska. Hurvínek má specifické upevnění očí a může je obracet v sloup. Gustav Nosek byl jedním z nejbližších Skupových spolupracovníků, mistrný vodič (ve 20. letech vodil i Spejbla, později i Máničku) a umělecký řezbář většiny významných Skupových loutek, zejména v letech 1927–1939.
Po druhé světové válce odešel do Svatavy u Sokolova, kde založil vlastní loutkové divadlo. Po roce 1948 však jeho činnost ukončil komunistický režim. Ani v pokročilém věku však na loutky nezanevřel. V Chebu ještě pomáhal tamní Městské loutkové scéně a předával své zkušenosti mladším generacím. Zemřel 1. února 1974 v Chebu ve věku 86 let.
Plzeň na svého rodáka nezapomíná. Gustav Nosek má čestný hrob na Ústředním hřbitově a jeho jméno zůstává navždy spojeno s jedním z nejvýznamnějších příběhů českého loutkářství.
