Bedřich Smetana a Plzeň
Bedřich Smetana (1824-1884) se narodil 2. března 1824 v Litomyšli do rodiny pivovarského sládka Františka Smetany a jeho třetí ženy Barbory Lynkové. Jeho životní cesta byla velmi komplikovaná a během studií ho zavedla až do Plzně. Přesto svá studia na gymnáziu zahájil již v Jindřichově Hradci, dále se pokusil o studium v Jihlavě a také v Havlíčkově Brodě, zde po třetím ročníku požádal o přechod do Prahy na Akademické gymnázium, které vedl Josef Jungmann. Praha Smetanu zcela okouzlila a její kulturní život ho natolik pohltil, že se rozhodl v šestnácti letech ukončit své vzdělávání a věnovat se pouze hudbě. S tímto rozhodnutím ale nesouhlasil jeho otec a nedokončený čtvrtý ročník musel po jeho rozhodnutí opakovat. Odvezl ho začátkem října 1840 do Plzně.Na plzeňském lyceu učil jeho bratranec, profesor Josef František Smetana, ale podle věkového rozdílu zastával spíše roli Smetanova strýce. V Plzni žila také sestra Josefa Františka Marie Smetanová, tak byl Bedřich v Plzni pod velmi pečlivým rodinným dohledem. V Plzni strávil Bedřich tři roky (1840-1843) a z mladíka odhodlaného ke studiu a splnění otcovy vůle se stal mladým mužem plně oddaným hudbě a rozhodnutým, že jeho životním posláním je pouze hudba. Přesto v Plzni Bedřich Smetana studium na gymnáziu úspěšně dokončil.
Společenský život v Plzni ocenil Smetanovo hudební nadání. Již v roce 1840-1841 zde byla na bálech hrána jeho Louisina polka. Jako vynikající klavírista byl ve společnosti velmi oblíbený. Působil také jako hráč na housle v kvartetech při domácím muzicírování či na kúru kostela sv. Bartoloměje. Plzeň nabízela mladému hudebníkovi bohatý společenský život, ale stále to nebyl tak bohatý život, aby dokázal zcela odvést Smetanu od jeho studia.
V Plzni se mladý Bedřich Smetana zažíval také první milostná vzplanutí. Nebyly to přímo Plzeňanky, ale většinou to byly slečny, které zde pouze pobývaly u svých příbuzných a známých. Jeho jedinou platonickou láskou a skutečnou Plzeňankou byla Klára Klotzová. Tato mladá dáma byla z prostředí místního měšťanstva, kam Smetana neměl volný přístup. Smetana se musel tedy spoléhat na pouhá náhodná setkání, proto se jeho láska dále nemohla rozvinout. V roce 1842 nastala ve Smetanově životě osudová chvíle, do Plzně přijela Kateřina Kolářová, dcera Karla Koláře, který v Plzni působil ve stejném období jako Smetana, a to 1840-1843. Bedřich a Kateřina se poznali již jako děti v Jindřichově Hradci. Kateřina jako výborná klavíristka si s Bedřichem velmi porozuměla. Společně strávili mnoho času právě při hře na klavír. Po létě 1842 nabídla rodina Karla Koláře Smetanovi ubytování, aby mohl v Plzni úspěšně absolvovat svůj třetí studijní rok. Kateřina ho během pobytu u rodičů neustále odmítala. Změna nastala až na jaře roku 1843. To ale byl Karel Kolář poslán jako úředník do Mladé Boleslavi a s ním odešla i jeho dcera Kateřina. Bedřich Smetana kontakty s rodinou udržoval a nikdy je už nepřerušil. Trvalo ještě 6 let než se v roce 1849 stala Kateřina Smetanovou manželkou.
Kompletní informace o životu a díle Bedřicha Smetany jsou k dispozici na:
webu Národního muzeaMěsto Plzeň na Bedřicha Smetanu nikdy nezapomnělo. Byla totiž místem nejen jeho studií, ale i formování našeho hudebního velikána, právě plzeňské období lze chápat jako důležitý základ jeho uměleckého vývoje. Plzeň v první polovině 19. století byla totiž městem s rostoucím kulturním životem a Smetana zde nacházel inspiraci pro svou tvorbu i příležitosti k veřejným vystoupením. Za Smetanova života zde byly uvedeny jeho dvě opery Prodaná nevěsta (1869) a Hubička (1880). Smetana se znal také s Hynkem Pallou, skladatelem a sokolským cvičitelem, který se zasloužil o rozvoj plzeňského pěveckého sboru Hlahol a plzeňského Sokola. Smetana se stýkal i s Eliškou Pechovou, známou pod uměleckým jménem Krásnohorská, která napsala libreta ke Smetanovým operám Hubička, Čertova stěna a Tajemství. Všechny tyto významné osobnosti pobývaly v Plzni a zasloužily se o kulturní a umělecký rozvoj města, kterého byl B. Smetana součástí. Pěvecký sbor Hlahol se ke Smetanovu odkazu hrdě hlásil i po jeho smrti (12. května 1884 v Praze). Elitní část tohoto sboru se po úspěchu ve Francii a Belgii v roce 1901 po svém návratu oddělila a pojmenovala se Smetana. Již v roce 1924 byla na jeho počest po něm pojmenována Městská hudební škola (dnes ZUŠ Bedřicha Smetany).
V Kopeckého sadech od roku 1978 stojí socha Bedřicha Smetany od Aloise Sopra, na budově bývalého gymnázia byla ke stému výročí narození Smetany odhalena pamětní deska od Jana Štursy a v 80. letech minulého století vznikl festival Smetanovské dny, který v současné době každoročně pořádá Plzeňská filharmonie, o. p. s. Město Plzeň od Hradce Králové převzalo i pořádání Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže, pořadatelem této soutěže je Konzervatoř Plzeň. V říjnu roku 2012 byla slavnostně odebrána a předána prsť z města Plzně (část zeminy), kde Bedřich Smetana prožil část svého života. Tato plzeňská prsť byla symbolicky umístěna v tehdy nově zrekonstruovaném hrobě Bedřicha Smetany na pražském Vyšehradě. V roce 2024, v Roce české hudby, byla za finanční podpory Západočeského muzea v Plzni a statutárního města Plzně vydána kniha autora Tomáše Bernhardta „Plzní po stopách Bedřicha Smetany“, publikace, která navazuje na kritickou edici studentského deníku Bedřicha Smetany a přináší ojedinělý pohled na mládí a život skladatele v Plzni a regionu.
Fontána Corso
Fontána Corso v Plzni, která se nachází v Kopeckého sadech naproti Měšťanské besedě v bezprostřední blízkosti sochy B. Smetany, patří k zajímavým příkladům městských fontán, jež se v minulosti pokoušely o efekt „zpívající“ fontány, i když v jednodušší podobě, než jakou známe dnes z moderních multimediálních instalací. Nejvýraznější proměnou prošla fontána v 90. letech 20. století, kdy byla doplněna o ozvučení a začala pravidelně přehrávat hudbu. Typicky šlo o skladby Bedřich Smetana, zejména motiv „Vzpomínka na Plzeň“. Postupem času ale technologie zastarala a fontána přestala tuto funkci plnit. Přibližně v posledních letech byla bez hudby a sloužila už jen jako klasická okrasná vodní plocha. Důvodem byl zejména špatný technický stav, opotřebení zařízení a odstranění původního ozvučení.
V letech 2025-2026 fontána prošla rozsáhlou rekonstrukcí, jejímž cílem je navrátit jí alespoň část původní funkce. Obnoveny byly technické prvky, jako jsou rozvody vody a elektřiny nebo samotná konstrukce, a důležitou součástí je také instalace nového ozvučení. Po dokončení rekonstrukce od jara 2026 fontána Corso znovu bude hrát hudbu Bedřicha Smetany. Na rozdíl od moderních „zpívajících“ fontán však nepůjde o velkou pravidelnou show s přesným harmonogramem a světelnými efekty, ale spíše o decentní hudební doprovod, který se bude spouštět několikrát denně a dotvoří klidnou atmosféru parku i místa, kde se každoročně konají vzpomínkové akty připomínající skladatelovu osobnost.
Hudební provoz fontány:
Vybrané skladby Bedřicha Smetany zazní denně v 10:00, 15:00, 17:00 a 20:00.
Upozornění: V případě významných akcí v prostoru U Branky či v okolí fontány může být hudební složka fontány dočasně vypnuta. Děkujeme za pochopení.
Výběr skladeb hraných fontánou:
Vzpomínka na Plzeň, jedna z nejznámějších skladeb B. Smetany, dedikováno Kateřině Smetanové (roz. Kolářové), začátek kompozice 11/1843, dokončení 1/1844, místo vzniku Praha, premiéra 14. 4. 1944, Praha, skutečné první provedení se nedochovalo. První takty této skladby se staly proslulou znělkou plzeňského rozhlasu.
Nahrávka: Violetta Baran, klavír, Smetanovské dny, 3. 4. 2024, Dům hudby
Pochod k slavnosti Shakespearově, datum dokončení kompozice 17. 4. 1864 (orchestrální verze), místo vzniku Praha, premiéra 23. 4. 1864, Praha, Novoměstské divadlo, slavnost k uctění 300. výročí narozenin Williama Shakespeara
Nahrávka: Plzeňská filharmonie, Paweł Przytocki, 18. 1. 2024, Měšťanská beseda
Skočná z opery Prodaná nevěsta, začátek kompozice 07/1863, dokončení 15. 3. 1866, místo vzniku Praha, premiéra Praha, Královské zemské české divadlo, vznik 2., 3. a 4. verze, 4. verze premiéra 25. 9. 1870, Praha, Královské zemské divadlo, dirigent Bedřich Smetana
Nahrávka: Plzeňská filharmonie, Chuhei Iwasaki, 13. 6. 2024, Měšťanská beseda
Z domoviny, dedikováno Alexandru Johannu Eligiuovi Thurn Taxisovi, datum dokončení kompozice 04/1880, místo vzniku Jabkenice, premiéra 3. 10. 1880
Nahrávka: Pavla Tesařová, housle, Lukáš Klánský, klavír, Smetanovské dny, 3. 4. 2024, Dům hudby
Louisina polka, začátek kompozice 8/1840, dokončení 9/1840, místo vzniku Nové Město nad Metují, datum premiéry nedochováno, je známo, že se skladba hrála z klavírního autografu, vznikla také orchestrální úprava 1841 z Plzně, v současnosti nezvěstná, v Plzni vznikl tako opis této skladby, uložen v Národopisném muzeu v Plzni Západočeského muzea v Plzni, p. o.
Nahrávka: Marie Puryk, klavír, Smetanovské dny, 6. 4. 2024, Dům hudby
Další ukázka z díla Bedřicha Smetany:
Divadlo J. K. Tyla, p. o. – Prodaná nevěsta, sbor: Proč bychom se netěšili
https://bedrichsmetana.nm.cz/cs/dilo/detail/prodana-nevesta/121?backlink=7t7a9